Rozbor a hodnocení stáda

Před zpracováním připařovacího plánu je třeba zhodnotit stávající stav stáda a porovnat jej s chovatelským cílem. Pokud máte zájem o rozbor stáda ve vašem podniku, kontaktujte prosím pracovníka z nejbližšího střediska firmy Natural.

Při tomto hodnocení je dobré se zaměřit především na :

1. Průměrnou rodokmenovou hodnotu zvířat (plemennou hodnotu krav nebo průměr plemenných hodnot rodičů u jalovic). Tato informace je nejlepším ukazatelem "našlechtění" stáda. Lze z ní také odvodit, jak dobře se ve stádě daří naplnit jeho genetický potenciál a zda-li je rozhodující problém v genofondu nebo v prostředí. V tomto hodnocení se zaměříme především na plemennou hodnotu pro kg mléka a procenta a kg mléčných složek. Odhadneme také současnou kvalitu plemeníků, kteří byli v minulosti ve stádě využíváni z pohledu jejich aktuálních plemenných hodnot pro znaky zevnějšku a fitness.
2. Průměrný fenotypový projev v mléčné užitkovosti, zdraví, dlouhověkosti a utváření zevnějšku. Zaměříme se na objektivní zhodnocení (data z kontroly užitkovosti a plošného popisu stáda na zevnějšek nezávislým bonitérem) a vyvodíme závěr v vazbě na bod 1.
3. Výběr vlastností, na které je třeba zaměřit další selekci. Zaměříme se především na vlastnosti jejichž zlepšení nám přinese lepší hospodářský výsledek a jejichž genetická úroveň je nedostatečná. Vycházíme z produkčního zaměření chovu (např. produkce mléka, mléka na sýry, plemenných zvířat, jatečného skotu, výstavních zvířat ...)
4. Úspěšnost reprodukce ve stádě (délku servis periody a inseminační index). Rozhoduje o nákladech na jednu březost a o délce generačního intervalu. Omezeně můžeme reprodukci zlepšit také šlechtěním.
5. Technologickou vhodnost stáda. Zde nás zajímá genetické kvalita krav ve stádě z pohledu vhodnosti pro konkrétní technologii. Zaměříme se především na velmi dědivou dojitelnost (rychlost spouštění mléka), která rozhoduje o průchodnosti dojíren a mléčných robotů. Důležitým znakem pro velká stáda může být i temperament. Známe plemeníky, jejichž potomstvo se vyznačuje velmi nervózním temperamentem a je s ním velmi obtížná manipulace a naopak.
6. Frekvenci obtížných porodů. Tato informace je podkladem pro přísnost výběru býků pro inseminaci jalovic z hlediska jejich spolehlivosti pro snadný průběh porodu.
7. Odhad podílu škodlivých genů (CVM, BLAD, arachnomelie ...) ve stádě, což rozhoduje o možnosti využití plemeníků - nositelů těchto genů.
8. Odhad podílu pozitivních genů (kappa kasein BB, beta kasein A2A2, mramorování MM, bezrohost …) . Zde je třeba posoudit, zda je nutné u stáda jejich frekvenci zvýšit, či zda nás jejich frekvence nezajímá. Souvisí to například se způsobem využití mléka (kvalita kaseinu) a masa (mramorování) produkovaného na farmě nebo se změnami legislativy, která nám může například komplikovat odrohování zvířat bez využití anestetik nebo bez zásahu veterináře.
9. Možnost zlepšení životního prostředí pro chovná zvířata do budoucna. To je důležité pro volbu plemene, užitkového typu a metody plemenitby (čistokrevná nebo křížení).
10. Posouzení finančních možností podniku. To rozhoduje o rychlosti realizace požadovaných cílů různými cestami (kvalita použitých inseminačních dávek, přenos embryí, nákup nových zvířat).